příběh Izraelitů není příběhem nevěřícího člověka před uvěřením.

Krom toho, Bůh se rozhoduje pro nás a ne my pro něho. Můžeš mi na příkladu obrácení apoštola Pavla ukázat to místo, kdy se Pavel "rozhodl" pro Boha? 

Také první obrácení zástupů ve Sk je podobného rázu. Nejdříve byli zasaženi v srdci Božím Slovem a uvěřili a byli znovuzrozeni, a až potom se ptali, co mají dělat. 

A jinak - znovuzrození působí Bůh sám. Je to Jeho dílo. Nepůsobí si ho člověk sám jakýmkoliv skutkem či slovem. 

  Ani mne Bůh nedal věčný život, dokud jsem se nerozhodl pro něj a neuzavřel s ním smlouvu.

  Nejdřív byla u mne záchrana - vysvobození z temnoty, abych vůbec slyšel slovo. Pak byla víra z toho slova. Za tu jsem fakt nemohl. Pak byla smlouva, souhlas, rozhodnutí - tím slovem vyznání. A pak byl věčný život. 

  A tak je to často. Vlastně jsem neslyšel svědectví, že by někdo přijal věčný život bez svého rozhodnutí.

  Je-li někde dar, je pak rozhodnutí dar přijmout, nebo odmítnout. Nebo ignorovat.

  Převracení ve stylu "rozhodl ses přijmout dar, takže jsi spasen za odměnu tvého rozhodnutí, za skutek" jen ukazuje na dost zvláštní uvažování nositelů takového uvažování.

  Toník